Přejít na konec metadat
Přejít na začátek metadat
Shrnutí
 

Tento materiál vysvětluje problematiku používání IČZ, IČP, IČOB a IČS - význam těchto zkratek, vazby na legislativu a metodiku pro použití těchto údajů v souvislosti s evidencí odpadů.

Od 1. července 2016 vzniknula všem evidentům a ohlašovatelům v oblasti legislativy v odpadovém hospodářství nová povinnost - identifikace provozoven a zařízení v evidenci odpadů údaji IČP a IČZ, kterou plně zavádí novela č. 83/2016 Sb. prováděcí vyhlášky č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady.

Od 1. ledna 2021 vzniknula všem evidentům a ohlašovatelům v oblasti legislativy v odpadovém hospodářství nová povinnost - identifikace obchodníků s odpady a skladů původců v evidenci odpadů údaji IČOB a IČS, kterou plně zavádí zákon č. 541/2020 Sb.

Dostupnost dat:

IČZ - Registr zařízení

IČP - Registr živnostenského podnikání

IČOB - Registr zařízení - seznam obchodníků

IČS - Registr skladů u původce

Vysvětlení pojmů

Povinnosti používání IČP, IČZ, IČOB a IČS při nakládání s odpady

IČZ je zkratka pro „Identifikační Číslo Zařízení“. Toto číslo používají oprávněné osoby, lépe řečeno ti, kteří odpad přijímají do svého zařízení. Ti, kteří mají souhlas či povolení podle zákona č. 541/2020 Sb. Tyto společnosti tak prokazují – identifikují, které zařízení odpady přijalo. IČZ bychom mohli definovat jako identifikátor provozovny pro příjem odpadů. Již by se nemělo stávat, že předání odpadů bude evidováno na adresu např. sídla firmy. IČZ musí mít každá oprávněná osoba. 

Další variantou subjektu, který může přijímat odpady, je Obchodník s odpady, který má opět dle zákona č. 541/2020 Sb. přiděleno identifikační číslo IČOB.

Pokud původce odpadů shromažďuje ostatní odpady do 100 tun za rok z více vlastních provozoven na jedné, pak musí zažádat o přidělení identifikačního čísla zařízení pro sklady původců IČS.

Původci odpadů by měli používat IČP, to je zkratka pro „Identifikační Číslo Provozovny“. Zde je to jiné než u oprávněných osob.

Kdo má IČP mít a kdo ne?

Každý, kdo má stacionární provozovnu, ve které mu vznikají odpady. To znamená např. lékař, stejně jako ČOV, stejně jako strojírenská firma, tak i zemědělec, právnická osoba i fyzická osoba podnikající.

Nemusí ho mít občan a nemusí ho mít ani ten, kdo svou činnost neprovozuje stacionárně. Například stavební firmy, vrtné soupravy, ti co mají nestálé místo provozu, svou práci (s ní spojený vznik odpadů) mají dočasně. Tyto firmy evidují odpad na území obce a v evidenci použijí příslušný kód ORP – pro obce s rozšířenou působností, nebo kód SOP – správní obvod Prahy.

Roční hlášení potom podávají za činnost v rámci ORP/SOP souhrnně za všechna místa v něm. Odpady samozřejmě evidují na jednotlivá místa, provozy (třeba stavby).

Kdo ho přidělí?

IČP je číslo, které provozovně přidělí místně příslušný živnostenský úřad na základě provozované živnostenské činnosti. Původce by měl, právě již kvůli provozované živnosti, mít každou svou provozovnu přihlášenou. Vygenerování a správu IČP má ve své patronaci Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Jsou ale činnosti, které nespadají pod běžnou živnost z pohledu živnostenského zákona a  tedy ani nejsou podmíněny vydáním živnostenského listu. Přesto mají provozovnu, produkují odpad, musí jej předat oprávněné osobě a plnit povinnosti dané zákonem a prováděcími předpisy. Jsou to například zmiňovaní lékaři, jsou to výrobci tepla (ČEZ a další), jsou to zemědělci, kteří patří do evidence zemědělského podnikatele. Svou živnost nemá ani úřad obce, přestože může v obci provozovat spoustu živností, stejně tak i výkon správy obce není „pod“ živnostenským zákonem.

Co mají dělat firmy neregistrované v RŽP?

Řešení je jednoduché, své Interní identifikační číslo provozovny si zvolí sami. Jeho rozsah si navrhnou, mohou použít čísla stejně jako písmena nebo znaky. Takto zvolené a jednou použité číslo již nemohou změnit. Pod ním je vedena přeprava nebezpečných odpadů, evidence, ohlašování i informace o odpadu. Toto číslo si udržuje daný subjekt trvale. Tím rozliší původce od oprávněné osoby a bude jasně definováno místo, kde je odpad produkován.

A jak se zachová ten, komu vznikl odpad jeho vlastní produkcí a je oprávněnou osobou? Pokud odpad vzniká v souvislosti s provozem zařízení (např. administrativní budova), pak vystupuje pod svým IČZ, a je dáno kódem nakládání, že je také původcem podle vzniku odpadu. Pokud má zároveň výrobní činnost, pak je potřeba oddělit svou vlastní produkci odpadu z výroby od provozu zařízení, přestože se nachází na společné adrese. Subjekt tak vede evidenci za dvě provozovny - jednu s IČZ (zařízení) a druhou s IČP (výrobní činnost).

Shrnutí

  • IČP (identifikační číslo provozovny) má přiděleno provozovna původce odpadů od doby svého vzniku, většina z nich to ale ani neví – použití okamžité.
  • Pokud provozovna původce je podle živnosti a u živnostenského úřadu není zaregistrována, měla by tento stav napravit.
  • Pokud si o IČP nezažádá, musí si své IČP (interní identifikační číslo provozovny) zvolit.
  • Pokud je provozovna mimo živnostenské oprávnění, musí si své IČP (interní identifikační číslo provozovny) zvolit.
  • V dokumentech, ve kterých se podávají informace o odpadech, je povinnost údaje IČP nebo IČZ uvádět.
  • Pro informace na přepravních listech (OLPNO, průvodka, vážní lístek) je povinnost údaje IČP, IČZ, IČOB nebo IČS uvádět.

Pravidla pro vytváření interního IČP

Základní pravidla pro vytvoření interního IČP:

  1. Může mít maximálně 12 znaků. 
  2. Může obsahovat číslice i písmena. 
  3. Nesmí obsahovat diakritiku.
  4. Nesmí se podobat označení zařízení ani obchodníka, tedy nesmí začínat písmeny CZ, CO a CS. 
  5. Nesmí být rovno 0 a nesmí jít ani o řetězec tvořený nulami. 
  6. Lze použít kombinaci IČO subjektu a za ním doplnit číselnou řadu 1, 2, 3, 4, 5...