Ohlašovací povinnost

Zákon č. 477/2001 Sb. (o obalech) v platném znění a prováděcí vyhláška č.  30/2021 Sb. (o provedení některých ustanovení zákona o obalech), Nařízení vlády č. 111/2004 Sb. (výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů).

Víte, že:

• jako osoba uvádějící výrobek na trh máte povinnost zajistit zpětný odběr a využití obalového odpadu, tedy povinnost odebíraní použitých obalů od spotřebitelů na území ČR za účelem opakovaného použití, využití nebo odstranění odpadu z obalů a zajistit, aby odpady z obalů uvedených na trh nebo do oběhu byly využity v míře stanovené v příloze č. 3 zákona  
• jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, jste povinni podat návrh na zápis do Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru nebo využití odpadu z obalů, a to nejpozději do 60 dnů od vzniku povinnosti
• minimalizovat objem a hmotnost obalu při dodržení požadavků kladených na balený výrobek.
• jako osoba zapsaná do seznamu osob jste povinni vést průběžně evidenci, tedy i ohlašovat údaje nejpozději do 15. února na MŽP, uschovávat podklady evidence nejméně po dobu 5 let, a prokázat pravdivost všech údajů

více na: https://www.ispop.cz/prehled-ohlasovacich-povinnosti/#prehled_povinnosti-3

Zákon č. 201/2012 Sb. (o ochraně ovzduší) v platném znění a prováděcí vyhláška č. 415/2012 Sb. (o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší)

Víte, že:

• tento zákon stanovuje zejména práva a povinnosti provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší, nástroje ke snižování množství látek, které znečišťují ovzduší, působnost správních orgánů a opatření k nápravě a sankce
• máte povinnost vedení evidence a její ohlašování za všechny stacionární zdroje znečišťování ovzduší, bez ohledu na kvalifikaci stacionárního zdroje (vyjmenované nebo i nevyjmenované stacionární zdroje).
• jako provozovatelé vyjmenovaných stacionárních zdrojů jste povinni zpracovávat průběžně evidenci o provozu zdrojů, a to včetně dokladů umožňujících prokázat správnost těchto údajů.
• jako provozovatelé vyjmenovaných stacionárních zdrojů máte povinnost zpracovávat souhrnnou provozní evidenci a předávat ji za uplynulý kalendářní rok příslušným orgánům ochrany ovzduší prostřednictvím elektronického systému ISPOP - integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností nejpozději do 31. 3. následujícího kalendářního roku, a to:

1. ohlášení souhrnné provozní evidence – § 17 odst. 3 písm. c) zákona č. 201/2012 Sb. (formulář v ISPOP s názvem F_OVZ_SPE)
2. podání poplatkového přiznání – podle § 15 odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb. (formulář v ISPOP s názvem F_OVZ_POPL)
3. zpráva o halonech, systémech požární ochrany a hasicích přístrojích s halony – § 11 odst. 2 zákona č. 73/2012 Sb. / Příloha č. 2 k vyhlášce č. 257/2012 Sb. (formulář v ISPOP s názvem F_OVZ_PO)
4. zpráva o množství fluorovaných skleníkových plynů (získání nebo předání z nebo do jiného členského státu EU, zneškodnění) a regulovaných látek (znovuzískání, recyklace, regenerace a zneškodnění) – § 11 odst. 1 zákona č. 73/2012 Sb. / Příloha č. 3 k vyhlášce č. 257/2012 Sb. (formulář v ISPOP s názvem F_OVZ_RL)

Dbejte na povinnost kontroly spalovacího zdroje a:

nechat provést pravidelně nejméně jednou za tři roky prostřednictvím fyzické osoby, která byla proškolena výrobcem spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě a je uvedena v databázi odborně způsobilých osob podle § 17a (dále jen „odborně způsobilá osoba“), kontrolu technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění.

Hlášení provede odborně způsobilá osoba, která revizi provádí

Více na: https://www.ispop.cz/prehled-ohlasovacich-povinnosti/#prehled_povinnosti-1

Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění, nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech a nařízením vlády č. 57/2016 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.

Víte, že:

• ustanovení § 5 zákona o vodách uvádí, že každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání dle podmínek stanovených zákonem o vodách a dbát o to, aby nedocházelo k znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními předpisy (například zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí)
• při žádné z činností nesmíte ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných
• vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat
• všechna hlášení za VODU (zákon o vodách) také běží přes ISPOP, tedy i ta, která kdysi šla v papírové podobě s tabulkami a kopiemi analýz na ORP a ke správci povodí na zvláštním formuláři a můžeme je rozdělit podle doby pro podání do 15. 10. stávajícího roku poplatkové hlášení na další kalendářní rok, do 31. 1. následujícího roku odběry, vypouštění a vzdouvání (akumulace vod) za uplynulý rok, do 15. 2. poplatkové přiznání za uplynulý rok.

Víte, o změnách v zákoně:

• změnilo se, rozšířilo znění § 38 odst. 6) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“). Odborná způsobilost pro rozbory odpadních vod a provádění odběrů vzorků se prokazuje osvědčením o akreditaci vydaným podle zákona o technických požadavcích na výrobky, osvědčením o správné činnosti laboratoře nebo autorizací k výkonu úředního měření podle zákona o metrologii, vztahující se na analytické stanovení relevantních ukazatelů a na odběr požadovaného typu vzorků odpadních vod.

• Změnil se § 39 odst. 2) V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření:

a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen „havarijní plán“) a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení a po schválení vodoprávním úřadem vloží havarijní plán do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí,

• změnil se § 41 odst. 1) Ten, kdo způsobí havárii (dále jen „původce havárie“), nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky.

odst. 2) Původce havárie je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie (dále jen „zneškodňování havárie“). Přitom se řídí schváleným havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu příslušného podle místa havárie, České inspekce životního prostředí nebo Hasičského záchranného sboru České republiky při provádění záchranných a likvidačních prací. Za místo havárie se považuje místo vzniku havárie nebo, není-li místo vzniku havárie známo, místo, kde byla havárie poprvé zjištěna.

odst. 3) Hasičský záchranný sbor České republiky neprodleně informuje o jemu nahlášené havárii vodoprávní úřad příslušný podle místa havárie, správce povodí, Českou inspekci životního prostředí a Policii České republiky. Dojde-li k havárii v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod nebo na povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 34, informuje Česká inspekce životního prostředí neprodleně Ministerstvo zdravotnictví. Dojde-li při havárii k ohrožení nebo znečištění zdroje pitné vody, informuje vodoprávní úřad příslušný podle místa havárie neprodleně příslušnou krajskou hygienickou stanici.

odst. 4) Řízení prací při zneškodňování havárie přísluší vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie, se kterým spolupracuje Hasičský záchranný sbor České republiky. Záchranné a likvidační práce při havárii35) řídí Hasičský záchranný sbor České republiky.

odst. 5) Šetření příčin havárie přísluší vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie. Pro účely šetření příčin havárie správce povodí zajistí odběry vzorků havárií zasažené povrchové nebo podzemní vody, včetně příslušných vzorků sedimentů a živých organismů a vypouštěných odpadních vod v havárií zasaženém území, a jejich bezodkladné předání laboratoři s příslušnou akreditací pro rozbor uvedených vzorků; tím není dotčena možnost odběru vzorků orgány nebo osobami uvedenými v odstavci 6.

odst. 6) Česká inspekce životního prostředí, správci povodí, Policie České republiky, Vojenská policie a vodoprávní úřady, jejichž správní obvody byly havárií zasaženy, spolupracují při řízení prací při zneškodňování havárie a při šetření příčin havárie, pokud k tomu byly vyzvány Hasičským záchranným sborem České republiky nebo vodoprávním úřadem příslušným podle místa havárie, popřípadě krajským úřadem podle § 107 odst. 1 písm. d).

odst. 7) Jde-li o havárii, kterou lze řešit jen s použitím mimořádných odborných znalostí, Česká inspekce životního prostředí může převzít od vodoprávního úřadu řízení prací při zneškodňování havárie a šetření příčin havárií; odstavce 4 až 6 se použijí obdobně.

odst. 8) Původce havárie je povinen na výzvu orgánu nebo osoby uvedené v odstavci 3 při zneškodňování havárie s těmito orgány a osobami spolupracovat.

odst. 9) Osoby, které se zúčastnily zneškodňování havárie, jsou povinny poskytnout potřebné údaje Hasičskému záchrannému sboru České republiky, vodoprávnímu úřadu příslušnému podle místa havárie a České inspekci životního prostředí, pokud si jejich poskytnutí vyžádají.

Odst. 10) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou způsob a rozsah hlášení havárií Hasičskému záchrannému sboru České republiky, jejich zneškodňování, šetření jejich příčin a způsob odběru vzorků.

Dále platí, že:

při žádné z činností nesmíte ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry,

Znáte své ohlašovací povinnosti v oblasti vodního hospodářství ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů?

Poplatek za odebrané množství podzemní vody - pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních vod v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního prostředí do 15. října běžného roku. Odběratel není povinen poplatkové hlášení podávat, pokud nepodléhá zpoplatnění podle odst. 2. Odběratel rovněž není povinen podávat poplatkové hlášení v případě, že od posledního jím podaného poplatkového hlášení nedošlo ke změně povolení k odběru podzemní vody, na jehož základě bylo první poplatkové hlášení podáno. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.  

Poplatek za zdroj znečištění - pro stanovení výše záloh na poplatky pro následující kalendářní rok je znečišťovatel povinen zpracovat poplatkové hlášení s uvedením skutečností rozhodných k jejímu výpočtu, zejména údaje o množství i koncentraci ukazatelů znečištění a o objemu vypouštěných odpadních vod v členění podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jejich výpustí včetně údajů pro odpočet znečištění v odebrané vodě (§ 90 odst. 6) a údajů o poskytnutých odkladech pro účely výpočtu výše poplatků. V poplatkovém hlášení znečišťovatel vypočte výši záloh na poplatky a předloží je České inspekci životního prostředí nejpozději do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

Jediný, kdo vyměřuje zálohy poplatků je ČIŽP, nikdo jiný (tyto zálohy ohlásí znečišťovateli, správci daně a SFŽP),

Česká inspekce životního prostředí daně nevybírá, to přísluší finančnímu úřadu místně příslušnému podle znečišťovatele (danému územnímu pracovišti), respektive výběr realizuje Celní správa České republiky,

vybraná daň je převedena na účet Státního fondu životního prostředí České republiky (SFŽP) – v případě poplatku za vypouštění odpadních vod (OV) 50 % na SFŽP a 50 % na příslušný krajský úřad v případě poplatku za odběr podzemní vody.

Nově vloženo:

F_VOD_HAV – formulář pro vložení havarijního plánu a základních dat a podkladů k němu

Více na: https://www.ispop.cz/prehled-ohlasovacich-povinnosti/#prehled_povinnosti-0

IRZ upravuje zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí. Dále se k IRZ vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006/ES. Novela zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí vede ke snížení počtu provozovatelů, kteří mají evidenční a ohlašovací povinnost do IRZ. Příloha k zákonu nově stanovuje seznam průmyslových činností včetně prahových hodnot.  V seznamu nejsou uvedeny činnosti, které jsou plně pokryty evropským nařízením.

Komu vzniká povinnost ohlašovat údaje do IRZ?

Povinnost ohlašovat do IRZ vzniká podle zákona č. 25/2008 Sb.:

1. provozovateli uvedenému v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006,
2. provozovateli, kterým je podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, provozující provozovnu, kterou tvoří jedna nebo více stacionárních technických jednotek provozovaných v jedné lokalitě, v níž je prováděna jiná činnost, než je uvedena v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 nebo činnost s nižší kapacitou, než je uvedena v této příloze,

v případě, že množství znečišťujících látek v únicích (do ovzduší, vody a půdy) nebo v přenosech (v odpadních vodách, v odpadech) je vyšší než stanovený ohlašovací práh, případně je-li překročeno množství produkovaných odpadů (stanoven ohlašovací práh pro nebezpečné odpady 2 t/rok a pro ostatní odpady 2000 t/rok).

Jaké údaje se ohlašují do IRZ?

Do IRZ se ohlašují:

1. úniky a přenosy znečišťujících látek podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006),
2. úniky znečišťujících látek při překročení jejich prahových hodnot; na základě nařízení č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí,

přenosy znečišťujících látek, při překročení jejich prahových hodnot, v odpadech mimo provozovnu, které vznikají přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných zařízení; na základě nařízení č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí,

Do kdy se údaje do IRZ ohlašují a existuje možnost odložení termínu hlášení?

Provozovatel ohlašuje požadované údaje vždy do 31.3. běžného roku za předchozí kalendářní rok. Možnost odložení termínu hlášení není zákonem umožněna.

Kdo je provozovatel uvedený v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006?

Provozovatel

• je vždy výrobce, případně oprávněná osoba k provozu zařízení na úpravu nebo odstraňování odpadů, případně provozující ČOV městských odpadních vod, nebo vod průmyslových s limitem vyšším než …
• musí splňovat podmínku zařazení do přílohy zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí
• a/nebo přílohy č. I nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES. Musí provozovat činnost (činnosti) uvedenou v příloze I nařízení.

Příloha č. 1 obsahuje 65 sledovaných činností z následujících 9 odvětví (příloha zákona má stejný rozsah odvětví, ale jinou skladbu činností)!!!:

1. energetika; 
2. výroba a zpracování kovů; 
3. zpracování nerostů; 
4. chemický průmysl; 
5. nakládání s odpady a odpadními vodami; 
6. výroba a zpracování papíru a dřeva; 
7. intenzivní živočišná výroba a akvakultura; 
8. živočišné a rostlinné produkty z odvětví potravin a nápojů; a 
9. ostatní činnosti.

Kde a jak zjistíme, zda-li je naše společnost povinna ohlašovat údaje podle nařízení o E-PRTR?

Pro ohlašování podle nařízení o E-PRTR musí být současně splněny dvě podmínky.

1. Společnost je provozovatelem zařízení, které vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I nařízení o E-PRTR nad příslušné prahové hodnoty pro kapacitu stanovené v uvedené příloze.

2. Jsou překročeny příslušné prahové hodnoty pro úniky znečišťujících látek do ovzduší, vody a půdy (viz příloha II nařízení) nebo jsou překročeny prahové hodnoty pro přenos nebezpečných odpadů (2 t/rok) či ostatních odpadů (2 000 t/rok) nebo přenosy jakékoliv znečišťují látky obsažené v odpadních vodách určených k čištění mimo lokalitu, u které byla překročena příslušná prahová hodnota stanovená v příloze II, sloupci 1b.

Pro ohlašování podle zákona musí být současně splněny stejné dvě podmínky.

V rámci zákona je zde ještě povinnost ohlásit na uvedeném formuláři i překročení ohlašovací povinnosti při přenosu znečišťujících látek v odpadech (specialita podle legislativy ČR nad rámec povinnosti podle E-PRTR)

Více na: https://www.ispop.cz/prehled-ohlasovacich-povinnosti/#prehled_povinnosti-2