Dotaz
Dobrý den paní Bulková,
Sice od Vás nedostávám odpovědi na problémy, ale ráda bych napsala pár slov k popílkům
Velké elektrárny si certifikovaly v minulých letech popílky jako vedlejší produkt, (někteří postupují podle vyhlášky č. 163/2002 Sb., kde lze použít popílky dle přílohy 1 k. Popílky a směsi s popílkem pro konstrukční vrstvy vozovek a pro násypy a zásypy při stavbě pozemních komunikací Popílky a směsi s popílkem pro zásypy a násypy pro stavby mimo pozemních komunikací
Předložený certifikát hovoří o tom, že je možné popílky jako vedlejší produkt použít na certifikované materiály--- s tímto nemám problém
1) Ale v praxi to znamená že popílek jako vedlejší produkt přejmenují na rekultivační materiál a použijí na terénní úpravy ….. kde není nutné splnit limity dle vyhlášky 294/2005 Sb. Sami si stanoví limity dle geologické zprávy, které jsou několikanásobně vyšší než limity ve vyhlášce. A zasypávají výrobkem.
2) Za výrobek a jeho odebrání platí ( mluví o záporné hodnotě výrobku) , takže to že se ho zbavují (čímž splňují definici zákona o odpadech) popírají, protože prodávají výrobek se zápornou hodnotou. ( A HURÁ - NEMÁME ŽÁDNÉ ODPADY. VŠE MŮŽEME NAZVAT VÝROBKY SE ZÁPORNOU HODNOTOU)
3) Terénní úprava je dle elektráren stavba – nicméně si to vysvětlují tak, že jsou to násypy a zásypy pro stavbu, kterou je terénní úprava
Myslím, že je to špatný přístup, do terénních úprav jdou popílky, jejich výluhy jsou v rozporu s vyhláškami…Obec trpí zvýšenou prašností ….
Máte s tímto zkušenost??
Děkuji za poznatky z praxe a prosím, zda by MŽP zaujalo k tomuto nějaký postoj… zda je to v pořádku
Děkuji
Ing. Marie Stáňová
Vedoucí oddělení nakládání s odpady
Odbor životního prostředí a zemědělství
Příspěvky
JMK - M. Jarešová
Dobrý den paní kolegyně,
s těmi popílky to asi bude náročné, neboť ČEZ tlačil už v daleké historii, aby popílky byly neodpad. My tady nyní řešíme přidávání popílku do výroby betonových směsí, všechny betonárky v celé republice to berou jako neodpad. Zjistila jsem, že existuje přímo česká technická norma ČSN EN 450-1 (72 2064) Popílek do betonu, ale netuším, jak moc je závazná, jestli je zapracovaná do nějakého prováděcího předpisu. S touto technologií asi problém moc nebude. Co se týká využívání tohoto materiálu na povrchu terénu, tak to mne opravdu zaráží, co všechno je možné. Opravdu bych někdy ráda viděla protokol o odběru vzorku a protokol o výsledcích zkoušek a hlavně, zda je tento materiál opravdu tak vhodný skoro ke všemu, jak se prezentuje.
Všem vřele doporučuji se podívat na webové stránky společnosti ČEZ: Vedlejší energetické produkty pro stavebníky | Skupina ČEZ (cez.cz) , a to je skutečně neskutečné.
Také budu velmi ráda, abychom se v této oblasti nějak sjednotili.
Děkuji a přeji Vám pěkný den
Ing. Marcela Jarešová
odbor životního prostředí
oddělení technické ochrany životního prostředí
referentka odpadového hospodářství
Krajský úřad Jihomoravského kraje
Žerotínovo nám. 3, 601 82 Brno
telefon: 54165 2624
e-mail: jaresova.marcela@jmk.cz
web: www.jmk.cz
MSK - J. Hellemannová
Dobrý den,
k tomuto tématu mám několik poznámek k diskusi:
- Mám za to, že pokud je popílek jako výrobek určen pro konstrukční vrstvy vozovky, nebo jako přídavek do lehčeného betonu nelze jej použít pro zásypy. Podle mě by mělo platit, že pokud není výrobek z odpadu použit k účelu, ke kterému byl vyroben je odpadem.
- MPO pokud vím vyjádření k výrobkům na zasypávání na základě pokynu MŽP nedává, takže přes zařízení to vyvést nemohou.
- Jestli se nepletu, tak registrace TAZUS nás už nemají zajímat v tom smyslu, že přestože mají jejich certifikát, tak to z popílků výrobek automaticky nedělá.
- Potenciální problém je REACH …… ty popílky jsou registrovány v REACH jako chemické látky. Objevil se problém, který jsme nečekali. Začínají zkoušet tvrzení, že pokud je látka (jinak odpad) registrována v REACH nemá nás to zajímat. Mám na mysli registrace přímo subjektem, který by jinak byl původcem odpadu – případ popílky, strusky, PRESTAB. Jeden ekologický poradce se mě rovnou zeptal, že jestli, když to bude registrováno v REACH to mohou používat na zasypávání a nemusejí mít naše povolení. Já mu řekla, že jedině, že v dokumentaci schválené v REACH bude přímo uvedeno, že ta látka je určena na zásypy ……. No a tady teda nemám jistotu, že to je skutečně v té dokumentaci precizně řešeno a jestli jim to nedává nějakou možnost obejít naši legislativu a zasypávat dále látkami, které neakceptují odpadářské limity.
- V tom smyslu nyní trápím paní z Regartisu, která nám dělala školení na REACH, zda je nějaká povinnost u chemických látek i ne nebezpečných stanovit v dokumentaci způsob využití a omezení využití. Dostal se mi totiž do rukou bezpečnostní list na tzv. Mikrofiler ( produkt vznikající při výrobě cementu jestli jsem pochopila správně, je to vlastně jemňoučký cement). To vše zatím OK , prostě jemný cement, který mi provozovatel zařízení uvedl jako látku, která se bude používat při stabilizaci nebezpečných odpadů, které půjdou na skládku. Ale při čtení expozičních scénářů jsem se dozvěděla, že sice je jedním ze způsobu použití možnost použití při solidifikaciči stbilizaci odpadů, ale hned v řádku pod tím je posuzováno využití ve vnitřních a vnějších prostorách což v souvislosti s tím, k čemu byl v tom expozičním scénáři použit je nesmysl. V BL je pak mj. uvedeno použití k násypům a zásypům a ke stabilizaci zemin. Takže sice jemňoučký cement asi OK, ale jak se bude nakládat s produktem, který stabilizoval? A jemňoučký cement z násypům? Jestli jsou takto koncipovány i jiné dokumentace, tak tedy nevím. Dalšími látkami, které mají být použity k té stabilizaci jsou popílky registrované v REACH …. U nich je ale již z názvu zřejmé, že jsou určeny do stavebnictví. Povolila jsem je, ale s ohledem na bod 1 si myslím, že když stupují do toho odpadářského zařízení asi by měly jít pod katalogovými čísly. Jsem zvědavá co se bude dít dále. Je to jen příklad. Ani vědomí, že registrace je velmi drahá mě moc neuklidňuje neboť už teď tu máme spoustu výjimek z registrace nebo směsí různých látek (směs látek, z nichž některé jsou registrovány a některé přírodní, např. prestab prezentují jako směs dvou registrovaných látek, oxid železitý a síran vápenatý), které zdůvodňují způsobem, který je pro mne velmi obtížně posouditelný.
S pozdravem
Ing. Jana Hellemannová
referent pro odpadové hospodářství
Odbor životního prostředí a zemědělství
Krajský úřad Moravskoslezského kraje
28. října 117
702 18 Ostrava
telefon: 595 622 386
e-mail: jana.hellemannova@msk.cz